WFFS - Syndrom fragilních hříbat teplokrevníků
09.09.2018 01:48
Jedná se o vrozené a dědičné onemocnění pojivové tkáně postihující teplokrevníky a podobné druhy plemen. Je zapříčiněn bodovou mutací genu PLOD1. Výsledkem toho je velmi tenká, křehká až drobivá kůže, která je jen volně připevněná k podkožní tkáni a trhá se i při malém napětí. Kromě toho se tvoří hematomy, jizvy, vředy, vyskytují se kožní léze na nohou, hlavě, břiše či dokonce v dutině ústní. Klouby končetin jsou laxní a hyperextenzní (tzn. mají abnormálně zvýšený rozsah pohybu ve směru natažení), což zapřičiňuje to, že hříbata po narození nemohou normálně stát. Vzhledem k tomu, že je tento syndrom neléčitelný, hříbata jsou ihned po porodu (většinou předčasném) utracena. Může se stát, že se postižené hříbě ani nenarodí. Dle odhadů je zasaženo minimálně 10% populace teplokrevných koní. Veterinární genetická laboratoř při kalifornské univerzitě ovšem uvedla, že přenašeči se mohou objevit i mezi plnokrevníky (konkrétně 4% z 95 testovaných koní) či knabstrupskými koňmi (konkrétně 7% z 45 testovaných)
Jedná se o autozomálně recesivní mutaci, což znamená, že se syndrom projeví pouze u jedince, jehož oba rodiče byli přenašeči. V tomto případě je zde 25% šance narození postiženého hříbětě, 25% šance narození zdravého hříběte a 50% šance narození přenašeče. Pokud je pouze jeden rodič přenašečem, na hříběti se žádné příznaky neprojeví a je klinicky zdravý. Je zde ovšem 50% šance, že bude přenašečem pro své potomky.
Provádějí se testy, které určí, zda je kůň přenašečem nebo ne. V některých zemích je to dokonce u plemenných hřebců povinné, a pokud se prokáže, že je hřebec přenašečem, je z chovu vyřazen. U klisen testy povinné nejsou, a i když se prokáže, že je přenašečkou, je na majiteli/chovateli, zda ji v chovu nechá nebo ne.
Smilling Lussie