Máte pony? A chcete ho ukázat? Pojďme se podívat co s tím!
04.04.2019 23:56
Máte pony? A chcete ho ukázat? Pojďme se podívat co s tím!
Majitelé velšských pony a kob v mnoha případech nemají tak úplně jasno jak mají svého ponyho na výstavu připravit, co budou potřebovat , co je uvnitř výstavních kruhů čeká a nejspíše ani nemine.
Velští pony patří do skupiny pony a malých koní označovaných jako Mountain and Moorland plemena a jejich domovinou jsou Britské ostrovy. plemena jsou dělena do dvou základních kategorií zohledňujících jejich kohoutkovou výšku. Mezi tzv. malá plemenapatří - shetland pony, exmoor pony, dartmoor pony, velšský horský pony (Welsh Mountain Pony), welsh pony (Welsh Pony), eriskay pony a kerry bog pony. K tzv. velkým plemenům pak přísluší connemara pony, highland pony, dales pony, fell pony, new forest pony, velšský pony v typu koba (Welsh pony of cob type) a velšský kob (Welsh Cob).
Nejmenším příslušníkem skupiny je shetland pony, největším velšský kob, jehož KHV je směrem nahoru neomezena, i když je žádoucí, aby se jeho KHV pohybovala okolo 152 centimetrů.
Velšské sekce
Všechna velšká plemena pony a kob mají svůj původ ve Walesu a jsou si vzájemně velmi blízká a to jak geograficky, historicky, tak i geneticky. Jednotlivá plemena (velšské sekce) se ale od sebe liší nejen kohoutkovou výškou, ale objevují se i poměrně zásadní rozdíly v jejich fenotypu.
Pokud tedy mluvíme o velšských plemenech (sekcích), jedná se konkrétně o Welsh Mountain Pony, Welsh Pony, Welsh Pony of Cob Type a plemeno Welsh Cob.
Sekce A – velšský horský pony
KHV velšského horského ponyho nesmí překročit 121,9 cm
Sekce B – velšský pony
Welsh pony má povolenu KHV až do 137,2 cm
Sekce C – velšský pony v typu kob
KHV do 137,2 cm
Sekce D – velšský kob
KHV nad 137,2 směrem nahoru neomezená.
velšský polokrevník
WPBR je produkt křížení všech čistokrevných velšských sekcí a jiných plemen koní a pony. Při plemenitbě je nutné zachovat podíl 12,5 % registrované velšské krve.
Je ale velmi důležité si uvědomit, že ve speciálních výstavních třídách nikdy není hodnocen pouze výkon poníka nebo koba. Do celkového hodnocení se vždy promítá i kvalita exteriéru konkrétního zvířete, která je odvislá od plemenného standardu, charakter zvířete a způsob jeho prezentace.Speciální výstavní třídy jsou totiž v podstatě variantou výstavních tříd na ruce, v nichž je nad rámec hodnocen i výkon..Všechny výstavní třídy mají svá specifika, která se promítají jak do hodnocení, tak i do požadované výstroje a výzbroje koní a jezdců. Výstavní třídy se dělí nejen podle sekcí, ale také dle pohlaví a věku koní a není výjimečné, že na velkých výstavách se v jedné třídě sejde i více než šedesát jedinců, což je samozřejmě chovatelsky velmi přínosné a divácky působivé.
Jak správně předvést velše na výstavě?
Obvykle vejdou účastníci konkrétní výstavní rubriky či třídy (např.: 2-3leté/í klisny a valaši sekce D) do výstavního kruhu (ve skutečnosti obvykle klasický obdélník) dle pořadí svých účastnických čísel společně, v kroku. Třída je tedy zahájená společným předvedením, kdy celá skupina koní nejprve obejde alespoň jednou výstavní kruh v kroku (po směru hodinových ručiček). Posuzovatel většinou dá následně pokyn k zastavení celé skupiny, obvykle v jednom z rohů obdélníku.
Následuje jednotlivé naklusání účastníků (jedno kolo v klusu, opět se připojit k čekající skupině). Jakmile se individuálně v klusu předvedli všichni koně ve třídě, opět skupina společně v kroku obchází obdélník a posuzovatel určí předběžné pořadí. V tomto pořadí se koně obvykle seřadí uprostřed obdélníku.
Následuje individuální předvedení, při kterém každý kůň je předveden ve výstavním postoji, v kroku a klusu. Podrobněji: Posuzovatel si prohlédne koně ve výstavním postoji. Může vystavovateli položit nějaký dotaz (nejčastěji např. na věk koně). Následně dá pokyn, aby odešel v kroku, obvykle podél dlouhé stěny obdélníku, ale hlavně tak, aby posuzovatel mohl posoudit koně přímo zezadu a viděl tedy, jak používá zadní končetiny. Po asi 15ti metrech se vystavovatel s koněm točí na pravou ruku a nakluše. V klusu kůň musí být veden přímo zpět k posuzovateli, ten totiž musí zhodnotit koně zepředu (zda např. končetinami nerozmetá). Pokud posuzovatel na poslední chvíli musí klusajícímu koni ustoupit, je kůň předveden správně. Stále v klusu následně vystavovatel s koněm opět zatočí na pravou ruku (tj. obvykle dozadu kolem skupiny ostatních koní, čekajících uprostřed obdélníku), až na dlouhé stěně přejde do kroku a v kroku se zařadí s koněm zpět do skupiny, dle původního předběžného pořadí. Poté, co takto byli předvedeni všichni koně ze skupiny, se obvykle opět ve skupině obchází obdélník v kroku a posuzovatel vybere konečné pořadí, ve kterém většinou koně opět nechá zařadit uprostřed obdélníku. Následuje udělení kokard, případně dalších cen.
Každý posuzovatel preferuje trochu jiný způsob práce, proto hlavně vždy pečlivě sledujte pokyny posuzovatele a přítomného ringstewarda.
A co vy máte s vystavováním zkušenosti ?
Adminka Ell