PRVNÍ ZÁVODY
13.03.2019 00:12
...protože tohle vás možná bude brzy čekat..:)
Natěšeně vcházíte do stáje a radostně vítáte vašeho koně. Taky máte důvod být natěšení – jsou zde první závody nové sezony! Konečně máte šanci ukázat, co ve vás a všem koni je.
Začíná to dobře, koně jen lehce vyčistíte, vždyť včera jste ho tak pečlivě pucovali (!), a jdete na zaplétání. A zde přichází kámen úrazu. Koníkovi se najednou nelíbí nic z toho, co děláte, neustále se hýbe a třese hlavou, takže vaše pokudy o jakékoli zapletení končí neúspěšně. Po půl hodině marného snažení se to vzdáváte a snažíte se uklidnit tím, že zas tak strašnou hřívu nemá. Mezitím přijíždí auto s přívěsem. Už podesáté kontrolujete, zda máte opravdu všechny věci a nosíte je do kufru. Následně chcete naložit koně. Jste relativně klidní, protože s přívěsem nikdy neměl problém. A ejhle... Zrovna dneska ho má! Odmítá do něj nastoupit, neustále se kroutí, couvá, zkrátka dělá cokoli, aby tam nemusel jít. Když už pomalu ztrácíte nervy a chcete to vzdát, koníkovi se najednou rozsvítí a bez problému do vozíku nastoupí. Tak kde byl problém? říkáte si. Ještě jednou kontrolujete, zda máte všechno, a můžete vyjet. Na tyto závody jedete už poněkolikáté, takže nemáte strach, že byste bloudili. Dokud neuvidíte značku, že cesta, po které vždy jezdíte, je zavřená a musíte jet objížďkou. Zmocňuje se vás panika, ale zatím si říkáte, že to bude dobré. Musí být. A ono to dobré je, dokud nezačnete mít pocit, že jedete špatně a dokonce jste už vyjeli z okresu. Zastavíte tedy jednoho člověka, který jde kolem a ten vás navede správným směrem (nebo vy alespoň doufáte, že to je správný směr). Byl to ovšem špatný směr, takže se ptáte někoho dalšího a modlíte se, ať už vás navede dobře. Díkybohu ano! Dojíždíte do areálu, sice s větším zpožděním, ale jste tam. Jdete se prezentovat na věž rozhočích, zjistit, kolikátí v soutěži jedete (až mezi posledními, za což děkujete Bohu, protože nesnášíte jezdit mezi prvními) a poté převléct do závodního. Následně přichází na řadu strojení vašeho koně, přičemž vás a vaše nové super závodní oblečení stihne oslintat (a vy začnete přemítat, zda by přístě nebylo lepší první nastrojit koně a až potom sebe), takže se modlíte, aby to během soutěže nebylo vidět.
Na opracovišti si z vás nejprve dělá srandu, dělá ze sebe strašně líného koně, načež se vás snaží shodit, z čehož nechápavě valíte oči, jelikož tohle nedělá ani doma. Ale říkáte si, že je nervozní – první závody v sezoně, chápejte. V mezičase sledujete své protivníky, nejdříve pouze na opracovišti, poté i při samotné soutěži, a začínáte si říkat, že jste možná měli na první závody vyjet až později. A nebo taky nikdy. Protože oproti ostatním vy musíte vypadat jako amatéři, kteří nikdy nic nedělali. Ale to už volají vaše jméno a soutěž začíná. Jste nervozní jak pes, bojíte se, že zapomenete kurz či úlohu, kůň se pod vámi kroutí, ale co už máte dělat... Upsali jste se do toho, tak už to musíte nějak zvládnout. Ale kupodivu, soutěž zajete pěkně, sami se tomu divíte. Samozřejmě, bylo zde pár míst, kde nejspíše sídlí příšera jménem plůtek, květina či vlající bunda (vyberte či doplňte dle potřeby), což se neobešlo bez úskoků hodných vysoké španělské škole.
Sice jste se nepodívali na dekorování, jste ovšem rádi. První závody jste zvládli, nikdo nespadl, nikdo nebyl pokopán, nikdo ze soutěže neutekl a to je pozitivní...
Smilling Lussie