(1) Rozhovor s Monikou, žijící v Egyptě
15.11.2018 01:15
Dnes přicházím s rozhovorem s Monikou, která pochází z ČR a momentálně žije již 5 let v Egyptě, kde má manžela, dceru a arabského hřebce. Rozhovor bude rozdělen na dvě části, v první se dozvíte, jak se Monča do Egypta dostala, její život tam a taky o jejím krásném hřebci jménem Shams. V druhém díle vám pak přiblíží život koní v Egyptě, jak to tam chodí a v jakých podmínkách zvířata i lidé žijí.
Doufám, že se vám bude rozhovor líbit :)
Jak ses dostala do Egypta? Co tě vedlo k tomu se tam přestěhovat a založit rodinu? Je těžké najít v Egyptě práci, když jsi cizinec?
Egypt jsem navštívila poprvé v roce 2011 kdy jsem zde jela navštívit svého již nyní "manžela" se kterým jsem se seznámila díky koním. Koně byly jsou a budou naší láskou a vášní. Nekonečné diskuze o koních, všechen náš čas strávený v sedle v poušti nebo jen tak ve společnosti těchto nádherných zvířat nás spojoval více a více. Mým snem od malička navíc vždy bylo vlastnit bílého arabského hřebce... tento sen se mi stal poté skutečností, kdy jsem jej dostala jako pozdější dárek k našemu sňatku... Mezitím také můj manžel jezdil za mno do ČR a objevoval krásy naší země, mou rodinu a tamní koně a takhle jsme byli ve vztahu na dálku po dobu 3 let. Kdy jsme si naprosto ujasnili, že to opravdu myslíme vážně a chceme spolu být napořád... V listopadu roku 2013 jsme se zasnoubili a v dubnu roku 2014 jsme uzavřeli sňatek prvně v ČR a poté v Egyptě. Domluvili jsme se společně již dříve na tom, že se přestěhuji do Káhiry a budeme žít tam. Dala jsem tedy výpověd v ČR v mé práci a hned po svatbě odjela do neznáma... za jinou kulturou, bez přátel a rodiny... bez mého koně, kterého mám v ČR již od malička a nyní je kobylce již 26 let. Nebudu lhát. Bylo to těžké. Kulturní nátlak dělal své... všichni na mě koukali, pokřikovali když jsem vyrazila do ulic sama... už jsem nechodila v tílkách, ale naučila se raději zahalovat ramena a nosit klasická trička a dlouhé kalhoty. Zjistila jsem také, že hned po svatbě, kdy jsme odjeli na svatební cestu do Andalusie (poznat krásy Andaluských koní samozřejmě) jsem otěhotněla... takže se nám v lednu roku 2015 narodila holčička. Ta mě zaměstnala na celé dva roky a stala jsem se mámou, která se starala o domácnost a rodinu. Mezitím jsem si našla na fb skupinu češek a slovenek žijících v Káhiře... se kterými čas od času někde vyrazíme... a také na akce pořádané českou ambasádou... a poté se mi právě naskytla možnost pracovat na české ambasádě jako asistentka obchodního oddělení. Musím říct, že mě má ten nahoře asi rád. Seslal mi skvělou práci (vybrali mě) a dobře placenou. Kdybych měla pracovat tady jako třeba učitelka ve školce angličtiny (nejvíce známá práce pro cizinky žijící zde)... průměrné platy jsou mizerné. Průměrný plat egypťanů se pohybuje okolo 2500 egyptských liber, což se dá přirovnat k 3000 kč. Šílené... nechápu, jak místní rodiny dokáží přežít. Ceny produktů zde najdete za úplně totožné ceny jako když jdete v ČR nakoupit do obchodu.
V Egyptě máš svého koně. Řekni něco o něm.
Jak jsem zmiňovala, mám zde svého koně, arabského hřebce, kterého jsem pojmenovala jménem Shams (znamená z arabštiny slunce). Je to miláček rodiny, na to že je to hřebec, je klidné povahy, moc nehřebčí a může kolem něj chodit i má skoro 4 letá dcera. Pod sedlem je to divoch, nezná krok. V momentě kdy na něj sednu nastartuje své hopity a poskakuje si a pocválává na místě a čeká na to, až jej pustím, aby se mohl proběhnout. Shamsíka jsem zachránila ze špatných podmínek, přišel do stáje jako pracovní koník pohublý a plný šrámů na těle (které mu doted, některé jizvy zůstaly) a bohužel i na duši. Je velmi citlivý, člověk nesmí ukázat bič či prudce zacházet, protože jde hned na zadní, bojí se tlaku. Ale my dva už jsme spolu v krásné symbióze. Převážná většina koní je zde ježděna na velmi ostrých udidlech, bohužel i tak krásní a citliví arabové... je to ještě větší zlo, než naše klasická páka. Většina lidí pak samozřejmě s neklidnou rukou zraňuje koně v hubě do krve, jenže pro ně je důležité, že je zastaví :(( Bez komentáře...
Jaký je život v Egyptě? Liší se moc od života v Česku?
Co se týče života tady nebo v ČR. Tím že pracuji, mám svou šťastnou malou rodinu, svého vysněného koně a psa (a o mého psa i koně v ČR je skvěle postaráno a jezdím za nimi domů co 3 měsíce) můžu říct, že jsem šťastná. Chybí mi sice rodina a přátelé, ale i ti přátelé již mají své rodiny a na ten volný čas, který jsme spolu trávili, když jsme byli svobodní, už není čas. Chybí mi tady příroda (převažuje písek) a hory... ale zase se mi to vynahrazuje rudým mořem (s nádhernými korálovými útesy) a středozemním mořem s průzračnou modří.
Druhá část zaměřena především na život koní, který není úplně růžový, vyjde zítra.