(2) Rozhovor s Monikou, žijící v Egyptě
16.11.2018 01:10
Druhá část rozhovoru s Monikou, zaměřující se na život koní i jiných zvířat v Egyptě.
Jak je to s koňmi v Egyptě? Jsou tam určitě hlavně Arabové. Jde tam potkat i jiné plemeno?
Egypt je známý svými arabskými koňmi, s kterými se pyšní po celém světě. Tito arabové si tady žijí jako králové. Vedle nich je tu však spousta pracovních koní, kteří bohužel takové štěstí již nemají. Většinu dne stráví taháním vozíků nebo v bryčce s turisty či s těžkými sedly vozící místní lidi, kteří si chodí zajezdit pro pobavení (aniž by se chtěli naučit jezdit, sedí na koni jako pytel brambor hulákající a kopající do vychrtlého koně, snaží se je přivést do trysku v poušti a myslí si, že jsou hrdinové z westernového filmu). Je to smutné. Normální kůň se tady dá pořídit od 4000kč. Jsou velmi levní a bohužel i jejich životnost je velmi krátká. Pracovní koně se dožívají kolikrát max 9,10let... píše se to těžce, ale je to tak. Denně jsou vystavováni fyzické námaze bez kvalitního příjmu potravin, odčervení či očkování. Jsou využiti na maximum... Denně vídávám v poušti těla mrtvých koní padlých vyčerpáním či zlomením končetin. Do dvou dnů z nich zbyde jen kostra. Pouští psi se jimi živí. Samozřejmě nechci říkat, že takhle dopadá většina koní, samozřejmě se zde najdou hezké jezdecké kluby a stáje, které se o své koně pečují, ale mluvím zde teď o místní chudobě (kdy sami lidé trpí hladem a ty koně mají jako zdroj obživy).
Z plemen tady najdete jen plnokrevné araby nebo místní směsky nazývající se zde "balady", které i tak většinou mají z velkého podílu příměs arabských koní. Známé sportovní stáje si vozí letecky do svých klubů sporťáky z Evropy.
Co mě nejvíce pobavilo nedávno, když jsem chtěla pořídit pro dceru ponyho. Ponyho bych koupila v ČR třeba i za 5000kč, ale pozor v Egyptě jsou nedostatkovým zbožím, velmi cenným a importovaným, poníka zde pořídíte od 40 000kč nahoru. Zato Araba s papíry zde můžete pořídit i za 20 000kč )
Místní koně opravdu nemají ráj jako ti naši doma. Žádné zelené pastviny a trávení volného času ve výběhu. Ohrady jsou zde na písku a tráva se rozváží denně čerstvě nakošená z místních obdělávaných polí auty po stájích. K dostání jsou zde některé evropské produkty jako müsli a granule. Já osobně krmím svého koně müsli značky Havens (Holandská značka). Oves tu moc známý není, krmí se převážně kukuřicí a směsí z řezané slámy. Jako pamlsek mají místní koně rádi datle.
Jak je to v Egyptě s veterináři a kováři?
Co se týče veterinářů a kovářů, těch je tady spousta a není problém. Většina koní musí být okuta (v poušti není nejen jemný písek ale také spousta kamenů).
Jsou v Egyptě nějaké jezdecké potřeby? Jaké a jak rozsáhlý sortiment?
Jezdecké potřeby tady také nejsou moc kvalitní a jsou málo sehnatelné. Nedávno zde otevřeli Decathlon, takže některé produkty z jejich portfolia značky Fouganza jsou k dostání, ale za double cenu než jsme zvyklí v ČR. Pak tady převládá Indie /tzn. ne moc kvalitní zboží/ Takže já osobně si raději vozím vše z ČR. Nějaké menší obchůdky zde existují s evropskými produkty, ale jak už jsem zmiňovala, za dvojí cenu...
Jsou v Egyptě nějaké závody?
Pořádají se zde několikrát do roka výstavy a show. Po nich jsou nejvíce žádaným sportem v koňském odvětví parkury. Na drezuru se tady moc nejede. Také se někdy pořádají místní enduranční dostihy v poušti.
Jak je to s dalšími zvířaty? Jaká další zvířata lze v Egyptě potkat?
Z jiných zvířat zde převažují (které můžete potkat na ulici jako účastníky dopr.provozu) vozíky tažené koňmi, osly, velbloudy s jezdci a stáda krav či ovcí a koz přecházejících přes cestu. Jako domácí mazlíčci až v poslední době začali být trendem psi, ikdyž z hlediska náboženství je pro muslimy pes považován za nečisté zvíře, myslím, že během těch pěti let, co tady žiji, se to mění k lepšímu a pejsků přibývá. Bohužel spousta psů a koček žije na ulici, jsou přemnoženi a stává se, že je vláda poté tráví. Fungují tady některé útulky, bohužel při počtu obyvatel, který je větší než celá ČR, je také veliká populace těchto pouličních zvířat a nezvládá se je všechny zachraňovat a umisťovat do útulků, tak jako jsme zvyklí doma.
Ještě jednou i veřejně bych chtěla Monice moc poděkovat za obsáhlý rozhovor, který nabízí pohled na úplně jinou kulturu. Moni, moc děkuji za tvůj čas a ochotu.