(2) PÁDY
02.12.2018 00:59
Dnešní téma pádu bude s názvem Když vesta a přilba pomohou. Oba pády mohly skončit mnohonásobně hůře, kdyby dotyční neměli vestu a přilbu. Navíc v obou případech šlo vlastně o shodu náhod, kdy za to nemohl ani jezdec ani kůň. Proto je důležité mít aspoň tu helmu i na těch nejhodnějších koních. Někdy stačí ke katastrofě i malá moucha, jak se dočtete v jednom z příběhů.
1. příběh
Ráda bych první představila mě a koně. Je mi 18, jezdím celý život bez sedla či v padu. Mám za sebou 60 pádů a nikdy se mi nic nestalo a to jsem jednou i cvalala se svojí hlavou mezi předními nohy koně. Kobyla je 130tkovy poncl, 18 let, celý život jezdila barely a pracovala s autisty. Strašně ráda dělá obraty ve cvalu o 180. Bylo 24°C, krásně sucho, nic neklouzalo. Měly jsme klasický kavaletový trénink. Přešly jsme ve cvalu poslední kavaletu, za ní asi 3 cvalové, přechod do kroku a pochvala.. udělaly jsme asi 5 kroků a najednou dala kobyla hlavu dolů a začala se drbat. Jenže najednou byla jak ožralá a šla do strany, začaly jsme padat. Tak jsem začala přemýšlet, jestli mám spadnout před ní, ale bála jsem se, že se to ještě bude snažit vybrat a šlápne mi na hlavu. Věděla jsem, že když spadnu do strany, může mě zalehnout. Jenže v tom už jsem téměř levou nohou stala na zemi a věděla jsem že už musím spadnout. Tak jsem přes ruce udělala kotoul, cca ¾ metru od ni. Otevřela jsem oči a radovala se, že kůň je daleko a nerozdrti mi nohu. Začala se zvedat, tak jsem se skulila do klubíčka, aby mě nepokopala. Jenže… Jak sebou švihla, tak se na mě přetočila a zalehla mě. Na mých 40 kg leželo 300 kg. Začala se zvedat, kopla mě do hlavy. Jak to cítila, přestala se hýbat. ( Díky bohu, dle doktorů bych měla rozkopaný celý obličej). Jen jsem slyšela jak mi Krupla pánev.. přestávala jsem dýchat. Normálně jezdím sama, ale teď tam byli 2 lidi. Už jsem se smiřovala, že umírám. Neměla jsem sílu se nadechnout a oni mě nemohli vytáhnout. Tak jsem jen zavřela oči a vydechnula naposledy. Asi jsem omdlela, nevím jak mě dostali ven. Kobyla je frajerka, i když mě vytáhli, zůstala ležet, aby mě nepokopala. Vet ji zkontroloval. Nic zdravotního, prý ji nejspíš vlétla moucha do nosu. Já skončila s 2x zlomenou stydkou kostí a křížem. Díky vypracovaným svalům okolo pánve bez operace, udržely to... budu normálně chodit, jen je ze mě na 8 týdnů ležák. Doktoři říkali, že bez vesty a helmy bych byla nejspíš mrtvá. Nezavolala bych si ani pomoc, na boku jsem měla ledvinku s telefonem, který mi rozdrtila. Lidi prosím, je jedno kolik Vám je a jaké máte zkušenosti, noste i tu vestu. Takové ty dělené kostičkované na sobě ani necítíte.
2. příběh
Jednoho dne jsem vyjela sama na vyjížďku do nedalekého lesa, chodili jsme tam spolu často. Kobyla byla mladá cca 4 letá, ale už jsme spolu jezdili nějaký ten čas sami. V tu osudnou vyjížďku jsme jeli jako vždy po naší oblíbené lesní cestě, když na nás najednou s ničeho nic skočila srna (kobyle skoro na hlavu). Kobyla se lekla a začala zběsile utíkat do vykácené paseky, kde mě protáhla nejdřív křovím (poškrábané ruce, hlavně paže) a tím jak mi protáhla jsem ztratila rovnováhu a na vykácené pasece spadla přímo zády na jeden z pařezů. Díky tomu že jsem měla helmu a vestu dopadl pád jen s odřeninami na ruce, modřinami na nohou a velkou modřinou na zádech, které chránila bezpečnostní vesta. Kobyla přišla domů s rozseklým loktem, odřeným čumákem, ale nic k šití nebylo, vše bylo dobře zahojene a dnes myslim že již k nepoznání :)
Všechny příběhy budou zveřejněny anonymně. Všechny příběhy jsou zveřejněny se souhlasem autorů. Příběhy vychází každou neděli večer. Stále můžete do zpráv zasílat své příběhy, ohledně pádů. Jedná se o sérii, která by měla fungovat nepřetržitě v případě, že bude dostatek příběhů ke zveřejnění.